Školní JARMARK aneb Den, na který se nezapomíná

Dnes se ve škole konala jedna z nejočekávanějších akcí roku – školní jarmark. Tradičně měl dvě části: prodejní a vystoupení žáků.
Prodejní část patřila hlavně zahradničení a dobrotám. Na školních parapetech se několik týdnů pěstovaly sazeničky rajčat a paprik, které si dnes našly své nové majitele.

A to nebylo všechno – školní kuchyňka se včera proměnila v pravé kulinářské království, kde vznikaly voňavé koláčky, jež dnes potěšily nejedno mlsné jazýčky.

Odpoledne pak patřilo školní akademii.

Prvňáčci otevřeli dveře do světa písmenek – každé písmenko zpívalo, tančilo a bavilo.
Druháci s sebou přivezli Tlapkovou patrolu. Všichni hafani byli ve službě a – jak jinak – žádný případ pro ně nebyl moc velký!
Třeťáci se chopili míče a rozběhli se po pódiu jako fotbalisti první ligy. Na píseň Zelená je tráva ukázali, že umí nejen přihrát, ale i pořádně pobavit.
A pak přišli na řadu čtvrťáci. Než jsme pochopili, že "kura" je slepice a "roba" není oblečení, chvíli nám to trvalo. Jejich scénka v nářečí rozesmála i ty, co se jinak u češtiny spíš potí než smějí.
Na pódiu se následně objevil klobouk kouzelníka Pokustóna, z něhož vyskočili páťáci a předvedli písničku Pátá – klasicky i částečně v zábavné zrepované verzi.
Šesťáci nás vzali do reality školního života. Soutěžili o nejlepší výmluvu i o to, kdo nejrychleji sbalí aktovku – což v praxi znamenalo: nacpat všechno do tašky a pelášit!
Pak nastoupili sedmáci. Ti si vzali na starost uvést celou akademii – připravili vtipné reportáže ze zákulisí jarmarku. Holky přidaly ještě taneční vystoupení.

Osmáci pokračovali v rozjeté show. Holky to nejdříve rozbalily s tancem na píseň Waka Waka. Pak přišly dvě nezapomenutelné scénky: Výměna manželek a Kachna.
A finále? To – jako každý rok – patřilo deváťákům. Jejich tradiční hitparáda byla super. Na jevišti se vystřídali piráti, popeláři, ptáčci, a dokonce i postavičky z Mickeyho klubíku. A u závěrečné písně? To se v hledišti objevilo i pár kapesníčků a slziček dojetí…

Velké poděkování patří všem, kdo se na přípravách podíleli – ať už pekli, sázeli nebo nacvičovali. Největší dík samozřejmě patří dětem, protože díky nim jsme se mohli smát a tleskat.