Výprava nejen do pravěku (čtvrtá třída)

Výpravu až do pravěku podnikli jsme sice,
protože však turisti jsme, stihli jsme i více.
Středověk nám není cizí, na Šostýn cestu známe,
lesy, stráně procházíme, u vody se osvěžíme,
výhled ze skal skvělý máme.
Sluníčko nás provázelo, a je na co vzpomínat...,

přesto zpátky do Sedlnic vrací se z nás každý rád.

Pro nadšence putování podrobnosti z výpravy:

Nejprve jsme podle plánku putovali na určená stanoviště od Národního sadu až po muzeum a pomocí indicií plnili úkoly – zejména ty „pravěké“.

Nejdéle jsme prozkoumávali jeskyni Šipku – kde asi spali, kde si hráli, zda támhleto byla spižírna… Úzkou chodbičkou jsme se protáhli až na výsluní za jeskyni – tam asi maminky odpočívaly, když chtěly mít klid od zlobidel.

Putování nás zavedlo i na okraj lomu, kde těží vápenec, zazvonili jsme si na zvoničku a kochali se výhledy na město i okolní krajinu. Nezapomněli jsme ochutnat uši, ale poklad nás čekal až v truhle u plotu muzea - sladký i kamenný. A získali jsme taky diplom, který nám naši „cestu pravěkem“ bude připomínat.

Po přesunu na okraj Kopřivnice jsme se vydali ke zřícenině středověkého hradu Šostýn – a měli tam všechno, i hladomornu, takže můžeme být rádi, že v dnešních časech není, možná by tam nějaký neplecha uvízl.

Také v Kopřivnici nás čekaly krásné vyhlídky – Raškova, Bezručova i s rozhlednou a dokonce více než 150 let stará lípa, kterou pojmenovali po Janu Husovi.

Dobří pozorovatelé mohli u rybníčku sledovat nejen vážky, ale i přeměnu čolků v žabky.

Do Štramberku i Kopřivnice se jistě ještě podíváme, neboť na prozkoumání je toho daleko více.